NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pokud jste někdy přemýšleli o tom, jakými způsoby z Gluma vytáhli informace o Kraji a ztraceném Jednom prstenu, tak zde je odpověď. Noise-industriální tryzna sympatické umělkyně je založena na leckdy minimalisticky pojatých loopech a vypjatých řvaných výlevech, které na sebe berou podobu opravdu těch nejrozličnějších orálních projevů. Od kašlání, přes hekání až po naprostou hysterii. Něco je na hraně, něco před ní a pár věcí i daleko za ní. I tyto fragmenty ale mají formu, která dokáže poutat pozornost.
Od ostatních noise- industriálních nestravitelností se „Bestial Burden“ přeci jen liší. Každá kompozice má zcela jiné a lehce rozpoznatelné emoční zabarvení. Od strojových sexuálních radovánek vás vede k přidušeným zápasům o život, ze kterých uniká do rozverných, zefektovaných halekaček. Hlasem vyjadřuje emoce, které jsou srozumitelné a nemusejí se dlouho hledat. Díky tomu dokáže PHARMAKON lehce opanovat i ucho neposkvrněné noise-industriálním terorem. Kdyby se to nepříčilo všemu, co tyto žánry představují, nebál bych se tuto lepou experimentátorku označit za noiseový mainstream. Toto označení podtrhuje i zakončení alba, což není nic jiného než v koloritu alba „Bestial Burden“ nečekaně něžný cover „Bang Bang“ od NANCY SINATRY.
Vydáno: 2014
Vydavatel: Sacred Bones Records
Stopáž: 32:39
-bez slovního hodnocení-
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.